Kompost je cenné organické hnojivo, které vzniká přirozeným zpracováním potravinového odpadu, plevele a rostlinných zbytků rozkládajících se pod vlivem mikroorganismů. Chcete-li získat kvalitní humus vhodný pro krmení zahradních a zahradnických plodin, musíte vědět, co se dává do kompostovací jámy a co se bez váhání posílá do koše.
Jak vyrobit kompostér?
Problém s uspořádáním kompostovací jámy je naléhavým problémem pro ty, kteří pěstují ovoce a zeleninu na vlastním pozemku.Koneckonců, chcete nejen získat levné přírodní hnojivo, ale také zachovat estetický vzhled nádvoří. Kompostér je proto většinou uspořádán za hlavními budovami a dále od ovocných stromů.
- Nejprve je potřeba na vybraném místě vyčistit malý pozemek cca 1,5x2 m, vyhrabat podrost, odstranit plevel a odstranit zeminu do hloubky lopata.
- Ohradu kolem jámy je lepší udělat ze zahradní sítě nebo prken - hromada odpadu se tak nerozpadne.
- Spodek budoucího kompostéru je pokrytý malými větvemi nebo silnou vrstvou pilin, které plní roli drenáže, po které můžete vhodit čerstvé bio suroviny.
Hlavními „zpracovateli“ organické hmoty jsou žížaly, ty musí spadnout do jámy bez překážek. Kompost musí být větraný, aby se hromada pravidelně promíchávala a nehutnila.
Co mohu kompostovat?
Kompost zvyšuje úrodnost půdy a nasycuje ji organickou hmotou. S neustálým používáním tohoto hnojiva se navíc mění složení půdy - hustá jílovitá půda se stává drobivější a písčitá půda lépe udrží vlhkost. Hlavní věc je přesně vědět, co se má dát do kompostovací jámy, jinak můžete poškodit půdu i rostliny.
Hlavní složky kompostu:
- Listy, větve a kořeny všech stromů a keřů, třísky, kůra, hobliny a malé kousky nenatřeného dřeva.
- Bylinné rostliny bez semen: plevel, posekaný trávník, uschlé nebo přestárlé květiny. Hlavní věc je, že veškerý tento materiál není bezprostředně před odesláním do kompostovací jámy ošetřen chemikáliemi. Rostliny množené oddenky je nejlepší nejprve sušit na slunci a poté kompostovat. Jinak se na záhonech brzy objeví svlačec nebo chmel.
- Mrkvové natě, řepa, křen, dýně, ředkvičky, cuketa.
- Bramborové vršky vyvolávají spoustu kontroverzí mezi těmi, kdo si humus připravují vlastníma rukama. Faktem je, že houby, které způsobují plíseň, na něm zůstávají dlouho.
Při vkládání vršek brambor do kompostéru pamatujte, že hnojivo bude hotové až po 3 letech. Při pokládání hromady je navíc nutné ji prolít roztokem síranu měďnatého (2 polévkové lžíce vitriolu na 10 litrů vody) pro úplnou dezinfekci. Totéž lze říci o vrcholcích rajčat, okurek, paprik a lilků. Pokud nebyly rostliny houbou poškozeny, lze listy bezpečně kompostovat.
- Dobytčí trus.
- Shnilá nebo spadaná zelenina a ovoce, kromě těch, které mají stopy strupovitosti, černé hniloby nebo jiné choroby.
- Potravinový odpad, který neobsahuje živočišné produkty. Je velmi užitečné házet odpadní čajové lístky nebo zbytky kávy na kompost. Takový odpad rychle hnije a stimuluje proces kompostování.
- Vaječná skořápka je zásobárnou přírodního vápníku a také se hází do kompostu.
- Balící papír, ubrousky, papírové ručníky, lepenka nasekaná na kousky - tedy vše, co beze stopy shnije.
Pro rychlé vyzrání kompostu se materiály při pokládání drtí a zalévají speciálním přípravkem např. Vostok EM-1, Baikal EM-1, Radiance.
Co by se nemělo kompostovat?
Mnoho zahrádkářů dělá tu chybu, že si kompostér plete s odpadkovým jámem. Existuje velké množství odpadu, který je nevhodný pro výrobu hnojiva.
Do kompostovací jámy se nesmí přidávat tyto přísady:
- Malé sadbové brambory. Hlízy dlouho hnijí a raději vyraší na kompostu, než aby se proměnily v hnojivo.
- Mršina švestek, broskví a meruněk. Plody s velkou peckou velmi dlouho přezrávají, ale rychle klíčí a dobře zakořeňují, narážejí na zem spolu s celkovou hmotností hnojiva. Vhazováním peckovin do kompostu bude brzy těžké se jich zbavit.
- Zbytky chleba, tučné, maso a mléčné výrobky. Jakkoli je lákavé hodit napůl snědené nebo zkažené jídlo do kompostovací jámy, nemělo by se to dělat. Produkty se v půdě rozkládají po velmi dlouhou dobu a přitom vydávají charakteristický hnilobný zápach, který přitahuje hlodavce.
- Kosti. Kosti skotu, ryb, kuřat a jiných zvířat by se neměly vyhazovat do kompostovací jámy. Jejich recyklace trvá příliš dlouho a zabírají pouze místo v kompostovací jámě.
Abyste získali vysoce kvalitní hnojivo, musíte vzít v úvahu doporučení zkušených zahradníků a odfiltrovat ty složky, které by se neměly přidávat do kompostovací jámy.
Pod absolutním zákazem
Existuje několik komponent, které by se nikdy neměly vhazovat do kompostéru, protože hrozí nejen otrava rostlin, ale také ucpání půdy.
- Výkaly domácích mazlíčků. V ideálním případě by zahradní záhony měly být zcela izolovány od domácích mazlíčků. Exkrementy milovaných koček a psů obsahují obrovské množství parazitů, z nichž někteří jsou opravdu zdraví nebezpeční.
- Papírové filtry z čističek vzduchu a vysavačů. Ve vláknech této adaptace se hromadí různé škodlivé látky, které se v půdě dlouho rozkládají a pro rostliny nemají absolutně žádnou hodnotu. Filtr navíc absorbuje všechny toxiny používané při tvorbě syntetických vůní. Toto není nejužitečnější doplněk do kompostu.
- Obsah popelnic. Domácí prach by měl být likvidován pouze do odpadkového koše. Obsahuje škodlivé chemikálie, které pocházejí z nábytku, domácích spotřebičů, deodorantů a osvěžovačů vzduchu. Tyto látky nemají v přírodních hnojivech místo.
- Sádrokarton. Do kompostéru můžete hodit nějaký obyčejný karton – a pak když ho rozmělníte. Sádrokarton nepřipadá v úvahu. Tento stavební materiál je nasáklý toxiny a absolutně nevhodný pro kompostování.
- Lesklé obálky časopisů, papír s barevnými kresbami nebo textem. Od používání tištěných materiálů jako složky kompostu bude nutné upustit. V opačném případě se všechny těžké kovy spolu s hnojivem usadí v půdě, takže není vhodná pro pěstování zdravé zeleniny a ovoce.
I v tak jednoduché záležitosti, jako je uspořádání a naplnění kompostovací jámy, je třeba dodržovat určitá pravidla a podmínky. Pokud do kompostéru dáte jen to, co potřebujete, a neházíte vše za sebou, po uplynutí stanoveného času získáte vynikající přírodní hnojivo, které prospěje rostlinám i půdě.